Modulární dřevostavby ze SIP panelů
Opět dnes zavítáme do Chile… Evidentně se zde velmi daří vizionářským architektům. Gabriel Rudolphy patří rozhodně mezi ně. Jeho poznávacím znamením je dřevo, modulární domy a tvarová složitost jen zdánlivě chaotická. Rudolphy za svůj tvůrčí život spolupracoval s několika architekty. Nejvýrazněji se zapsal projekty vytvořenými společně s Alejandrem Soffia a současným kolegou, Ianem Hsü. Několik zajímavých realizací vám chci představit na následujících řádcích.
Quiebra vista
Rekonstrukce chátrající fasády obytného domu ze 60. let ve městě Con Con. Nejvíce exponovanou stranou byla uliční fasáda, která také doznala nejvýraznější změny.
Nová dřevěná odvětrávaná fasáda nahradila původní mříž z pálených cihel. Kromě estetického aspektu přináší možnost zatemnit si dle vlastní libosti nebo naopak nechat proudit světlo dovnitř.
SIP 1 – první modulární dřevostavba
SIP, neboli structural insulated panels je kompozitní stavební materiál. Zjednodušeně si ho můžete představit jako sendvič, kdy vnější plášť je nejčastěji z OSB desek a výplň tvoří izolace (tvrzená PUR pěna, nebo expandovaný polystyren). SIP panely jsou přímo stvořené pro modulovou prefabrikaci a toho také využil G. Rudophy ve spolupráci s Alejandrem Soffia.
Základem je modul o velikosti 6 m2. Zdánlivě ledabyle na sobě naskládané a najednou máme dvoupatrový dům. Celkem bylo použito 71 stěnových a 40 stropních panelů o výsledné podlahové ploše 101 m2. Stavba trvala 10 dní a to s naprosto minimálním množstvím odpadu.
Prostory jsou rozděleny do logických celků podle účelu i podle orientace do okolní krajiny. Severní a jižní fasáda jsou otevřené, s maximálními okenními otvory. Z hlavní obytné místnosti i z ložnic se otevírá výhled na Tichý oceán. Východní (směrem k sousedům) a západní fasády jsou naopak uzavřené s menšími okny. Kontrast tvoří venkovní obložení světlým a tmavým dřevem. Dřevěné jsou i terasy, které obklopují dům.
SIP M3
Následovník domu SIP 1 vznikl již ve spolupráci s Ianem Hsü. Požadavek na 155 m2 velký dům zněl rychlost a nízká cena. A proto autoři sáhli po osvědčeném modelu stavby z modulů. Na rozdíl od prvního domu byly navrženy moduly o dvou různých šířkách a výškách. Dům je podélně rozdělen nosnými stěnami na dva moduly šířky 244 cm. Zde se nachází kuchyň, technické zázemí a pokoje pro hosty. Srdce domu, obytný prostor, a ložnice jsou umístěné ve dvou dalších, 488 cm širokých modulech.
Zvýšené moduly plní několik funkcí naráz. Jednak zvětšují prostor, aniž by byla zvýšena plocha a tím se zvýší vzdušnost místnosti. A také ve vyšších modulech jsou světlíky orientované na sever, které napomáhají jednak proudění vzduchu, ale také výrazně prosvětlují interiér. Architekti si opět pohrávajíc s barvou a strukturou fasády. Vodorovné laťoví v přirozeném vzhledu dřeva kontrastuje s přísně tmavou jednolitou plochou.
