Historické okénko – vývoj architektury rodinných domů v posledních 100 letech

Za uplynulé století se razantně změnila podoba měst i vesnic. Stavitelství a architektura patří mezi indikátory vývoje celé společnosti z hlediska historického, politického i společenského. Od dob průmyslové revoluce výrazně narůstá úroveň obyvatelstva, která je úzce spjata s úrovní bydlení. Postupná elektrifikace, zavedení vody a kanalizace zpřístupnily do té doby nepoznaný komfort širokým masám.

Období funkcionalismu

Opravdový rozkvět architektury v oblasti rodinného bydlení znamenala 20. a 30. léta, období funkcionalismu. Tato éra bývá právem označována jako “zlatá”. Přestože pouze 5 – 7 % domů navrhovali architekti, i tak vznikala ve spolupráci se soukromými stavebníky zajímavá díla, která přispěla k rozvoji a dosažení vysoké úrovně architektury. Vznikaly nové čtvrtě rodinných domů, ale i velké množství nájemních domů tvořících souhrnné bloky se střízlivou architekturou a minimální zdobností. A jednalo se o bydlení i pro nižší sociální vrstvy, neboť panoval názor, že i tyto byty musí mít úroveň odpovídající městskému prostředí.

skleněný dům
Skleněný palác v Bubenči od Richarda F. Podzemného; zdroj: magazin.aktualne.cz
vollmanova vila
Vollmanova vila v Čelákovicích, autor Jiří Štursa a Karel Janů; zdroj: ihned.cz
krohova vila
Krohova vila v Brně – vlastní dům Jiřího Krohy; zdroj: bam.brno.cz

Výjimečným počinem je stavba osady Baba v Praze, která dodnes udivuje urbanistickým řešením. Osada měla sloužit jako vzor tehdejšího bydlení a podíleli se na ní nejvýznamnější architekti. Domky jsou po svahu rozloženy taky, aby všechny měly atraktivní výhled, je to rozmanitá škála domů různých velikostí.

osada baba
Osada baba
osada baba
Dobový pohled ze stavby osady Baba; zdroj: ceskatelevize.cz
osada baba
Osada Baba dnes; zdroj: ceskatelevize.cz

Rodinné domy a vily se staly typem staveb, na kterých se funkcionalismus dostal do širšího povědomí. Na jejich realizaci se uplatnily principy, které znamenaly výrazný posun české architektury ke světovému významu. Nejvýznamnějšími počiny byla např. Mullerova vila v Praze, nebo brněnská Tugendhat od Ludwiga Miese van der Rohe. V každém městě se najdou perly funkcionalistické architektury. Až půjdete příště na procházku po okolí, pořádně se rozhlédnětě, třeba se vám zjeví dosud nepoznaná krása prvorepublikových vil. Moje oblíbená stavba je Požárova vila v malém městečku na Vysočině, v Křižanově.

mullerova vila
Mullerova vila v Praze; zdroj: bydleni.idnes.cz
mullerova vila
Interiér Mullerovy vily v Praze; zdroj: bydleni.idnes.cz
Legenda Tugendhat; zdroj: tugendhat.eu
rugendhat
Již notoricky známá křesla Miese van der Rohe; zdroj: tugendhat.eu

V oblasti bytových domů bylo ve 30. létech hitem bydlení pro sociálně slabé vrstvy. Bylo vypisováno mnoho architektonických soutěží s požadavky na malé byty s minimálními ekonomickými nároky. Ze soutěží vzešlo jen málo realizovaných domů, ale to, co bylo postaveno, neznamenalo stavbu na úkor architektury.

Poválečné období

V období II. světové války došlo k logickému útlumu a po válce se již nepodařilo navázat na předválečný stav. Poválečná obnova a nástup komunistické garnitury znamenal přerod ke kolektivismu, nástup typizace a standardizace. V 50. letech, období socialistického realismu, se začala rozvíjet výstavba především velkých obytných domů. Takzvané kolektivní domy, nebo zkráceně koldomy byly stavěny v Praze, Zlíně, nebo Litvínově.

koldům litvínov
Kolektivní dům Litvínov, návrh E. Linhart a V. Hilský; zdroj: krusnohorci.net

Existovalo několik typových návrhů, které byly ještě na bázi cihel a s podélným nosným systémem, což dovolovalo různé variace při stavbě a tím odlišení jednotlivých objektů. Stále častěji však narůstala prefabrikace, až se stavba bytů stala kategorií kvantity bez označení architektura. Nový příčný nosný systém byl využit v soustavě VVÚ-ETA, která vydržela až do 80. let, a dominantním materiálem se stal železobeton.

Blaho dělníkovo nade vše

Vznikala různě koncipovaná sídliště s různou mírou urbanistického řešení. Avšak i přes relativní pokrok a rychlost výstavby byly domy vždy typové, velikost odpovídala tehdejším ekonomickým ukazatelům a byt už nebyl předmětem práce architekta. Možnosti výstavby se tak omezily na možnosti panelárny a montážních firem. A role architekta, či snad přání klienta? Nemožné, domy se stavěly podle technicko-hospodářských ukazatelů, které počítaly s průměrným uživatelem. A ten byl rád, když vůbec byt získal…

Domy svépomocí

Rodinné domky se stavěly mimo hlavní stavební dění a byly realizovány svépomocí. Většina domků vznikala buď na základě nepříliš kvalitních katalogů nebo podle vlastních návrhů stavebníka, které do potřebné podoby stavebního výkresu převedl libovolný projektant, mnohdy bez stavební specializace. Z té doby existuje jen málo rodinných domů vilového charakteru (vila byla buržoazní výmysl, skoro až sprosté slovo…) Často vznikaly tajně a investory byly většinou výjimečné osobnosti kulturního a společenského života. Příkladem je vila od Emila Přikryla pro režisérku Věru Chytilovou v Praze Tróji (1975), nebo rodinné domy Ivana Rullera v Brně.

Vila pro Větu Chytilovou
Vila pro Větu Chytilovou

Legenda šumperák

Od poloviny 70. let pozorujeme boom na poli rodinného bydlení a stát pochopil, že není v jeho silách zajistit bydlení všem, jak to partajníci hrdě proklamovali v pětiletých plánech, Proto vznikl systém podpory stavebníků rodinných domů (velice populární byly novomanželské půjčky). Škoda jen, že nebyla podporována i architektonická kvalita. Při projíždění vesnicemi a městy dodnes poznáváme typické představitele – “šumperák” nebo okál. Šumperák, neboli oficiálně Rodinný dům typu V, navrhl architekt Josef Vaněk pro ředitele šumperské nemocnice.

šumperák
Šumperák – hit 70. let

Dům se stal takovým hitem, že lidé psali dopisy, či se dokonce zastavovali osobně k architektovi domů, s cílem získat brožuru o domě, s jejíž pomocí by si jej také postavili. To se dokonce stalo trnem v oku tehdejším představitelům strany a Vaněk byl obviněn za nedovolené podnikání (prodával totiž výše zmíněné brožury za 842 Kč…) Architekt se musel složitě bránit dopisy od svých „klientů“ i propagandistickými letáky, které ukazovaly, jak šumperáky modernizují socialistickou vesnici. Samotný dům je jednopatrový, kde obytné místnosti jsou situovány v prvním patře, přízemí je využíváno pro zázemí domu a nachází se zde také garáž. Čelní strana opticky vystupujícího prvního patra je prosklená a s průběžným úzkým balkonem. Balkón je po obou stranách ukončen typickými šikminami, často s kruhovými průzory nebo prolisy. Celkem jich bylo postaveno kolem 4 500, v 70. letech byla cena domu 120 000 Kč. Fenoménem šumperáků se zbývá fotograf Tomáš Pospěch, který vydal knihu fotografií a zajímavostí a spolupodílel se na pořádání výstavy „Šumperák“.

šumperák
Šumperák
okál
Okál

Divoké devadesátky?

Přesun k demokracii a kapitalismu přinesl kromě jiného divoká devadesátá léta a s nimi spojené podnikatelské baroko, zlaté mřížky v oknech, podivuhodně barevné fasády a ramenní vycpávky… Bohužel, nelze říci že stav rodinného bydlení se násobně zlepšil. Hromadný rozvoj satelitních osad na okrajích měst představují přehlídku všeho, co „lze postavit“. Komplexy díky výstavbě nejrozličnějších typů domů s množstvím architektonických prvků, a bez ohledu na charakter prostředí a hospodárné využití území, působí často nesourodě, až chaoticky. Expanze na předměstí dala vzniknout pojmu „sídelní kaše“. Vyrojilo se mnoho stavebních firem, katalogových domů a staveb na klíč. Ty cílily na city zákazníků a servírovaly jim představu amerického snu, katalogový dům se zahradou a psem, jež se stal doslova etalonem šťastného života. Podívejte se na obrázky domu „Klasik“, určitě znáte někoho, kdo v něm bydlí.

klasik
Dům Klasik
satelit na periferii
Zástavba na periferii
podnikatelské baroko
Čím víc věžiček, tím víc adidas

I krize může být pozitivní

Ekonomická krize před 10 lety má také jeden pozitivní dopad. Zájem o katalogové domy opadl. Lidé se více orientují na individuální bydlení a projekty a i mezi typizovanými domy se najdou zajímavé návrhy. Objevují se první firmy zabývající se stavbami modulových domů. Doufám, že i přes aktuální přehřátost realitního trhu bude situaci na poli výstavby rodinných domů směřovat k vyšší architektonické i technické kvalitě.

Zdroje:

Konciar, J. Obytné a rodinné domy v České republice

www.extrastory.cz

vipergallery.org

www.artalk.cz

Mohlo by Vás také zajímat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *